Inton

Zamilovanost vám nikdy nevydrží věčně, s tím zkrátka musíte počítat. Tak po dvou letech známosti začne opadávat, a vy začnete čelit realitě. Růžové brýle maskovaly nedostatky ve vztahu, které jste zkrátka nechtěla vidět. A teď přichází zklamání. Zkuste to pro příště jinak – muže prokoukněte hned od počátku, což vám zaručí být s tím pravým po celý zbytek vašeho života. Jak si tedy máte vybrat toho pravého partnera? Existuje hned několik spolehlivých metod.

Pokud se totiž váš protějšek opravdu záměrně nepřetvařuje, prozradí na sebe více, než jste si mohla myslet. I když vám na začátku vztahu některé věci nevadí, začnou vám možná vadit později. Věřte mi, velké odlišnosti se prostě ve vztahu nepoddají. Všimnout si jich ale můžete hned, zvláště pokud víte, na co se zaměřit. Výběr životního partnera je pak mnohem snazší.

1. Poznejte sami sebe
K tomu, abyste si uvědomila, jak by měl váš parter vypadat, musíte nejprve prozkoumat sama sebe. Uvědomte si, jaké hodnoty a vlastnosti jsou pro vás důležité. Takové, které se týkají výchovy dětí, postoj ženských a mužských rolí či peněz, by měly být shodné. Rozdíly v tak zásadních věcech by se totiž později složitě překonávaly.

2. Sdílíte stejné záliby?
Vztah je o vytváření společných vzpomínek. Podnikání společných zážitků se stává jakýmsi poutem a zárukou šťastného manželství. Pokud nemáte žádné společné vzpomínky, nebude se ani váš vztah mít o co opřít.

3. Věnuje se vám?
Pokud o vás má zájem, věnuje se vám. Jestliže se ale od začátku vymlouvá na to, že nemá čas na schůzky s vámi, nebere telefon nebo je o víkendu raději s kamarády, znamená to jediné – nemá o vás zájem. Takovému se raději vyhněte.

4. Všímejte si jeho chování
Ze začátku se k vám jistě bude chovat mile, ale chování k druhým lidem se většinou projeví hned. Pokud tedy bude nepříjemný na servírky nebo vynadá prodavačce za malichernost, buďte si jistá, že takovéto chování po čase vyzkoušíte na vlastní kůži.

Já ti to říkala
 
Tuhle větu nikdo nemá rád, muži obzvlášť. Pokud budete své drahé polovičce předhazovat něco takového, vyvolá to v něm pocit, že mu už od začátku nevěříte. Ve spokojeném vztahu dvou lidí, je důležité, aby se navzájem podporovali. Navrhne vám, že uvaří večeři a vy už teď s naprostou jistotou víte, že to skončí katastrofou. No a co? Zasmějte se tomu a oceňte snahu.

 
Chvalte ho
 
Muž potřebuje být chválen za to, co dělá, můžou to být velké věci nebo úplné maličkosti, ve výsledku na tom nezáleží, podstatné je, že se bude cítit dobře vedle ženy, která ho umí pochválit za to, že si sám od sebe složil košile ve skříni a nebude po něm křičet, když nesklopí prkýnko na toaletě. Přestože nás to rozčílí, o nic přece nejde.
 
Pán domu
 
Muž by měl mít pocit, že svou rodinu nebo domácnost vede on. Odjakživa to tak bylo, muž nosil potravu, žena vařila a starala se o děti. Když si představíme klasickou šťastnou rodinku, nejspíš naše představa bude směřovat k tomuto závěru. Muž je zkrátka samec a o svou smečku se musí postarat. Važte si jeho práce a toho, že se o vás umí postarat a zejména toho, že to dělá rád.
 
Dejte mu volnost
 
Ačkoli bychom chtěli se svou milovanou polovičkou trávit všechen volný čas světa, musíme dát muži pocit volnosti. Bude se cítit nejen volný, ale taky se ukáže, jestli v něj máte důvěru. Dovolte mu jet s úsměvem na víkend kempovat s kamarády nebo v pátek večer na párty do klubu. Kdyby se chtěl scházet s jinou ženou, stejně tomu nezabráníte, tak mu prokažte důvěru a nic nenamítejte, odvděčí se vám za to mnohonásobně.

 
Všeho s mírou
 
Ač to tady vypadá, že své muže máme krmit, milovat a obdivovat, není to tak. Je potřeba najít rovnováhu. Může se stát, že to přeženete, vymkne se to kontrole a standart, který jste nastavila, už jen těžko vrátíte zpátky. Proto krmit, milovat a obdivovat, ale s mírou.

Kdo by se netěšil na léto, na hrátky ve vodě, s příjemným hřejivým sluníčkem nad hlavou, někteří berou léto i jako větší příležitost k seznámení, proto nenechte nic náhodě a i o svou lehce opálenou pokožku se náležitě starejte, nezanedbávejte ani v létě líčení, jen to s ním nemusíte tolik přehánět, abyste lépe přilákaly pohledy  kolemjdoucích mužů. Pokud jste typ, který se moc neopaluje, nevadí, stačí jen podtrhnout svou přirozenou krásu pomocí bronzového líčení a hlavně pokožce dopřát ochranu před UV zářením a dostatečnou hydrataci.

1)      Pleť– u opálené pleti jde hlavně o mírné svěží tónování, určitě si na ni nenanášejte velkou vrstvu make-upu, ani pudru, právě před „hutným“ make-upem zvolte raději lehký BB krém nebo bronzer, který se dá vmíchat do běžného krému, který používáte, a jen lehce ho rozetřete po obličeji. Můžete potom pleť lehce přepudrovat třpytivým pudrem a lícní kosti zvýraznit tvářenkou, ta se postará o svěží vzhled, pamatujte všeho s mírou, takže od každého jen trochu.

2)      Oči– jemně opálenému obličeji sluší výraznější kouřové líčení očí, opticky je zvětší a rozjasní, zkuste odstíny měděné, hnědé a zlaté, a nanášejte je od světlejšího tónu ve vnitřním koutku oka, po nejtmavší na vnější části pohyblivého víčka. Ideální jsou voděodolné, gelové, nebo krémové.

3)      Rty– zvolte si rtěnku, která bude ladit k nahnědlému tónu pleti, na výrazné rudé tóny tentokrát zapomeňte a zkuste tóny jemné meruňkové, korálové, béžové nebo hnědé, pokud rtěnku vůbec nepoužíváte, zkuste tónovací výživný balzám.
4)      Co se týká opalování, jistě chcete být opálení rovnoměrně– předtím je potřeba zbavit pokožku odumřelých buněk, na to je výborné zvolit peeling, vybírejte ho podle toho, na jakou část těla ho chcete použít – na obličej s jemnějšími zrníčky, na tělo mohou být zrníčka hrubší, můžete k tomu použít jemnější kartáč nebo lufu.
5)      Při výběru opalovacího prostředku musíte dbát na to, aby měl dostatečně vysoký ochranný faktor podle Vaší pleti, pokožku namažte už zhruba dvacet minut před tím, než vyjdete na sluníčko, a potom je dobré ji mazat zhruba každé 2 – 3 hodiny.
 

I když už jste ze školy dávno venku, i vám se asi občas stane, že se potřebujete něco naučit. Žijeme ale v uspěchané době, a tak nám na učení nezbývá moc času. Jak to udělat, abyste nad učením nemuseli strávit hodiny, a přece si pamatovali vše podstatné? Základem je kvalitní příprava, správné načasování a strategie, a samozřejmě také odměna na konci.

Příprava
Než se začnete učit, měli byste si sehnat všechny potřebné materiály a protřídit si je. Pokud se totiž budete muset v průběhu učení neustále zvedat a dohledávat ztracené papíry, popřípadě dokonce telefonovat o materiály známým či kolegům, tak se toho moc nenaučíte, a jen budete mrhat časem. Před samotným učením byste si pak měli materiály zběžně prostudovat, a vybrat si to podstatné. Doporučujeme místo zvýrazňovačů použít obyčejnou tužku, a zvýrazňovače si nechat na detaily. Dobrý nápad je také vložit si k místům, která se potřebujete naučit, záložky. Připravit byste si měli i místo, kde se budete učit. Vyberte si tiché, klidné místo s dostatkem světla, kde vám nebude ani příliš horko, ani moc zima.

Kdy se učit
I když je učení dost individuální, platí, že nejlépe se učí odpočatý mozek. Pokud si tedy můžete vybrat, učte se ráno a dopoledne. Aktivita lidského mozku je nejvyšší zhruba okolo desáté hodiny ranní, tak si na tu dobu můžete zkusit naplánovat složitější látku, a tu obtížnější si naopak nechat na dopoledne či brzké odpoledne. Naopak silně se nedoporučuje učení v noci, zejména pokud musíte ráno vstávat. Aby si mozek vše zapamatoval, potřebuje dostatek hlubokého spánku, tak mu jej dopřejte. Při učení si samozřejmě nezapomeňte dělat pravidelné přestávky. Jejich frekvence závisí na vás, ale zkuste pravidlo, že délka přestávky by měla být čtvrtinou délky učení. Tedy po dvaceti minutách učení pět minut přestávku, po hodině učení čtvrt hodiny pauza, a tak dál.

Jak se učit
Existují tři základní typy učení: sluchový, pohybový a vizuální. Lidé, co se nejlépe učí pomocí sluchu, by si měli látku opakovat nahlas, poslouchat ji z nahrávky, pokusit se ji vysvětlit někomu třetímu, a podobně. Lidem s pohybovým typem učení se doporučuje při studiu chodit, vytleskávat si učení do rytmu, nebo si materiály pustit do ucha při sportu. Lidé s vizuálním typem učení pak ocení grafy, tabulky, diagramy nebo třeba barevné tužky, prostě něco, co jim pomůže učení graficky roztřídit. Zkuste i trendy myšlenkové mapy.

Na konci každého učení, ať už test dopadne jakkoli, se pak nezapomeňte něčím odměnit.              

Ach jo, už je to zase půl roku a vy máte strach i z toho, abyste zvedli telefon a objednali se k zubaři? Podvědomí se modlíte za to, aby Vám ten telefon sestřička nezvedla nebo aby měl Váš zubař dlouhou dovolenou? Je to zbytečné, stejně tam budete muset zajít, ať už chcete nebo ne a oddalování Vám v ničem nepomůže. Budete tak svůj strach akorát překonávat delší dobu.

Většinou se tento úporný strach či fobie rodí už v dětství. Tenkrát ještě nebyly stomatologické metody tak rozvinuté a o injekci proti bolesti jsme si mohli nechat jen zdát a všechno jsme si museli přetrpět. Zubaři také neoplývali takovou trpělivostí, jako teď, protože jednoduše všichni pacienti prožívali svou bolest.
Jsou tohle přesně Vaše myšlenky pře návštěvou zubaře?Nezoufejte, každý strach se dá překonat. Dokonce i ten Váš! Že nevíte jak? My Vám rádi poradíme pár jednoduchých triků, jak na to.

– Máte pocit, že Váš strach je větší přímo z Vašeho zubaře než ze samotného zákroku? Zkuste vyhledat jiného. Změna na Vás může dokonce působit i jako placebo a Vám se uleví jen při pohledu na jinou tvář.

– Pokud máte strach z toho, co se bude dít, klidně se svého zubaře dopředu zeptejte, co Vám bude se zuby provádět. Většina zubařů Vám ráda odpoví a Váš strach bude hned menší, protože budete vědět, co přijde a čím to skončí.

– Zvuk vrtačky je hodně nepříjemný. V lidech dokáže vyvolat strach už jenom, když ho slyší v čekárně. Tak si nasaďte sluchátka, pusťte si do nich Vaši oblíbenou hudbu, zvuk dejte naplno, zavřete oči a vnímejte pouze to, co Vám proudí do uší.

– Jestliže máte oblíbený talisman a věříte, že zmírní Váš strach, klidně si ho vezměte s sebou – samozřejmě, pokud se nejedná o metrového medvěda – ten by asi v ordinaci zavazel.

– Domluvte si s doktorem určitý signál, kdy byste si třeba chtěl odpočinout nebo mu rád něco sdělil. Budete tak mít pocit, že nejste zubaři „napospas“.

– Zkuste najít zubaře, který má ve své ordinaci moderní rentgenovací přístroj , který Vám ušetří spoustu času.
Věřím, že těchto pár rad Vám pomůžou před další návštěvou Vašeho zubaře a strach se bude jen zmenšovat.

Po skončení druhé světové války probíhala ve válkou zasažené v Evropě rozsáhlá budovatelská éra spojená s mnoha průmyslovými a vědeckotechnickými objevy. Tehdejší Československá republika nezůstávala pozadu a naše země patřila mezi průkopníky techniky ke světovým velmocím. Škoda, že se tento trend neudržel dodnes, kdyby si lidé více považovali vlastních technických mozků a především více vyznávali duchovní hodnoty, mohli jsme dnes v technické vyspělosti předstihnout i precizní Německo a chladné Švýcarsko.

S vozy Tatra jsou neodmyslitelně spojena dvě jména: Jiří Hanzelka, rodák ze Štramberka, a Plzeňák Miroslav Zikmund. Pan Zikmund oslavil v letošním roce 2019 sté výročí narození a tak touto cestou bychom mu rádi alespoň pomyslně blahopřáli k významnému životnímu jubileu.
Právě zásluhou těchto dvou nadšenců se stala nejslavnějším vozem světa ve své době Tatra 87. V průběhu necelých čtyř let s ní absolvovali jízdu napříč 44 zeměmi v Evropě, Africe, Asii a Jižní Americe.

Miliony kilometrů bez nehody napříč 44 zeměmi

Pánové Hanzelka a Zikmund byli spolužáky na Vysoké škole obchodní a dva roky po válce, kdy jim bylo jen lehce přes pětadvacet let, uskutečnili první cestu napříč Jižní Amerikou a Afrikou. Africe vládli evropští kolonizátoři a o nástupu komunistického režimu v Československu se dozvěděli právě tam. I přesto, že se zdá doba před více než 70 lety příliš divoká a dramatická, podle pana Zikmunda prý tehdy bylo ve světě mnohem bezpečněji než dnes.

Druhá cesta do Asie a Austrálie probíhala o deset let později, vedla do zemí Sovětského svazu, Indonésie, Japonska a údajně nejbezpečnějším státem byl pro cizince Irák, což bychom rozhodně neočekávali.
Zmiňované vozidlo Tatra 87 bylo před několika lety umístěno ve výstavní expozici Baťova institutu ve Zlíně, kde si jej můžete prohlédnout, tento technický unikát zvládl na krkolomných prašných a kamenitých cestách mnohá úskalí a především poskytl světu dokonalou reklamu československým automobilovým závodům.